Kniha: Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou
Autor: Arnošt Lustig
Přidal(a): zuzkaf9
LITERÁRNÍ TEORIE
Literární druh: Epika
Literární žánr: psychologická novela podle skutečné události z roku 1943
Literární forma: Próza
Literární směr/sloh:
- tzv. ,,druhá vlna válečné prózy“
– prozaici na přelomu 50. a 60. let obrátili zájem od společensky angažovaných témat k psychologické analýze člověka
– tématika 2. světové války v české próze – 60. léta (Arnošt Lustig, Ladislav Fuks, Hana Bělohradská)
– soustřeďuje se nejvíce na úděl Židů, výjimečné a mezní situace jsou zasazeny do každodenního života ,,ospalého“ totalitarismu
Stylistická charakteristika textu
– literární forma: próza
– Lustig vypráví v er-formě, důraz klade na psychologickou analýzu hrdinů, jejich zevnějšek i prostředí popisuje věcně
– postavy děj často komentují v rozsáhlých vnitřních monolozích
– autor své nejznámější texty často rozšiřuje a znovu vydává
– dlouhé věty, většinou poklidně plynoucí, ve kterých se mísí česká a německá slova
– slova z židovského jazyka (rabín)
– odborné termíny z židovského náboženství (tím, že Lustig klidně, bez emocí vypravuje o těch hrůzách, je to ještě působivější)
Tematická výstavba (Epika)
Vypravěč
– Lustig vypráví v er-formě, důraz je kladen na psychologickou analýzu hrdinů, jejich zevnějšek i prostředí popisuje věcně
Postavy
– často děj komentují v rozsáhlých vnitřních monolozích
Kateřina Horovitzová
– Židovka, mladá tanečníce, sebevědomá, tichá, velice statečná, věří v dobro
– v novele se jí nedostává sice největšího prostoru, její postava má, ale výraznou symbolickou funkci
– zastupuje ,,ženský princip“ a spojuje ho s příslušnými mýty, zejména biblickými
Herman Cohen
– Žid, mluvčí obchodníků, rozumný, statečný
Bedřich Brenske
– velitel tajného fašistického nacistického oddělení, cílevědomý, krutý, velký manipulátor s lidmi
– používá dvojsmyslů a svou roli si užívá, baví ho pohrávat si s Židy
Krejčí a rabín Dajem
– důležitá pro rozvíjení děje je dvojice židovských postav z osvětimského tábora, krejčí a rabín Dajem
– objevují se ve zlomových okamžicích a pomáhají čtenáři předvídat události a přisuzovat jim správný význam
DĚJ
– nacisté v Itálii zatkli bohaté Židy s americkými pasy, za výkupné jim slíbili, že je vymění za vlastní prominenty ve spojeneckém zajetí a odvezou do Ameriky
– hlavní hrdinkou je krásná Židovská Kateřina, která se jediná, ve chvíli, kdy už ví, že všichni zemřou, zmůže na odpor
– když má jít nahá do plynu a německý důstojník si ji drze prohlíží, vytrhne mu zbraň a zastřelí ho
– všichni židé jsou pak postřílení
– napětí je založena na kontrastu mezi vnímáním situace zatčenými Židy, kteří nic netuší (nebo spíše nechtějí tušit) a do posledního okamžiku doufají, že přežijí, a vnímání čtenáře, jenž z ironických poznámek velitele akce Brenskeho vytuší tragický závěr
– beznadějnost situace Židů zvýrazňuje motiv komínů spaloven a dusivého dýmu i postava rabína Dajema, který v táboře obsluhuje a svými modlitbami a zpěvy naznačuje, co se s lidmi v Osvětimi ve skutečnosti děje
Kompozice
– kapitoly, které na sebe chronologicky navazují
Čas
– roku 1943, odehrává se v krátkém časovém úseku během několika dnů
Prostor
– převážně ve vlaku a později v táboře v Osvětimi
– Polsko, Německo
Význam sdělení (hlavní myšlenka)
– ukázat nelidskost fašismu nacismu, která gradovala ve vyhlazovacích táborech (zde konkrétně v Osvětimi)
– Lustig ukázal, proč většina k smrti odsouzených vězňů se nevzchopila k odporu – doufali v náhodu, ve výjimku, ve štěstí – proto zemřeli
– také ukázal, že fašismus nacismus, dokázal Němce ve vyhlazovacích táborech změnit, takže pod vlivem ideologie nevnímali Židy jako lidské bytosti, nekalkulovali ani s jejich strachem, bolestmi, ani s tím, že by měli dodržet slovo jim dané
Společensko-historické pozadí (charakteristika doby vzniku díla)
– 2. vlna válečné prózy
– přelom 50. a 60. let, vyznačuje se větším mírou psychologizace, v popředí stojí člověk ve vztahu k době
– témata: osudy Židů, střet člověka se zlem
– Arnošt Lustig, Norbert Frýd, Ladislav Fuks, Jan Otčenášek, Ladislav Mňačko
Politická situace
– období ve znamení nástupu komunistické ideologie k moci a čtyřicet let její diktatury
– Evropa je rozdělena na tzv. železnou oponu na východní a západní, totalitní a demokratickou
– Československo je izolováno od ostatních zemí, je pod absolutním vlivem Sovětského svazu, je součástí sovětského bloku
– situace: perzekuce politicky nepohodlných osob, jejich věznění, mučení, rozsáhlé politické procesy
AUTOR
Arnošt Lustig (1926 – 2011)
– prozaik, publicista, scénárista i autor rozhlasových her
– narodil se v rodině židovského maloobchodníka, dětství prožil v Praze, z rasových důvodů byl vyloučen ze střední školy
– roku 1942 byl i s částí rodiny deportován do Terezína
– přežil koncentrační tábory Osvětim a Buchenwald, v dubnu 1945 se mu podařilo uprchnout z transportu smrti
– po válce studoval žurnalistiku, jako novinář se účastnil izraelsko-arabského konfliktu
– v roce 1968 odešel z Československa, žil v Jugoslávii, později se usadil v USA, kde přednášel film a literaturu na několika vysokých školách
– obdobě působil také po roce 1989 na Karlově univerzitě v Praze
– v roce 2008 získal mezinárodní Cenu Franze Kafky za literaturu, zemřel v Praze
Vlivy na dané literární dílo
– tvorba Arnošta Lustiga, má výrazné autobiografické rysy, je ovlivněna jeho zkušenostmi z války
Tvorba
– nejznámější jsou jeho povídkové soubory a novely s tématy holocaustu, života v ghettu a v koncentračních táborech
– hlavními hrdiny jeho próz jsou především Židé – děti, dospívající, starci, velmi často ženy, tedy obyčejní, bezbranní lidé, kteří se však ocitají v neustálém ohrožení života
Další autorova tvorba
Dita Saxová
– příběh dívky, která přežila vyhlazovací tábory jako jediná z rodiny a po osvobození se ocitne ve světě, který je ji cizí, protože přátelé a známý z předválečných let jsou mrtví a lidé kolem ní nechápou, čím prošla – je jakoby na jiné planetě
Povídkové knihy z konce 50. let – Noc a naděje, Démanty noci, Ulice ztracených bratří
Povídky s okupační tématikou – Hořká vůně mandlí
Román – Miláček (zážitky z izraelsko-arabské války)
Inspirace literární dílem
– Stanislav Motl natočil film ,,Živý mrtvý“ – jediný přeživší člen vypravuje o příběhu Kateřiny à je to pravdivý příběh
– zfilmováno 1965
