•
ROZBORY OD VÁS •
ROMEO & JULIE
William Shakespeare
·
Patří do anglické RENESANCE = mohutné společenské
hnutí, které znamenalo znovuzrození antiky, vzniklo v Itálii na konci 13.
století a ve 14. století se rozšířilo po Evropě, rozvíjely se přírodní a
společenské vědy, zvýšil se zájem o člověka a pozemský život
·
Další spisovatelé- Itálie- Dante Alighieri (Božská komedie)
Francesco Petrarca (Zpěvník)
Giovanni Boccaccio (Dekameron)
-Francie- Francois
Villon (Malý testament,
Velký testament)
Francois
Rabelais (Gargantua a Pantagrue)
-Španělsko- Miguel de Cervantes y Saavedra (Důmyslný
rytíř Don Quijote de la Manche)
Lope de Vega (Ovčí pramen)
-Česko- Jan Blahoslav (Gramatika
česká)
Václav Hájek z Libočan (Kronika
česká)
WILLIAM SHAKESPEARE (1564-1616)
·
Charakteristika-nejvýznamnější
spisovatel, básník a dramatik, herec a spolumajitel divadelní společnosti The Globe Theatre, psal sonety a
hry, téměř všechny hry přeložil do češtiny Josef Václav Sládek
·
Život-
Narozen ve Strattfordu, jeho otec pracoval zřejmě jako rukavičkář a jeho matka Mary pocházela ze
staré zemanské rodiny. Oženil se s Annou Hathawayovou,
měli tři děti, ale před rokem 1592 se připojil k divadelní společnosti.
·
Díla- historické hry: Julius Caesar, Jindřich IV., Jindřich V., Jindřich VI. aj.
-komedie: Večer tříkrálový, Sen noci svatojánské,
Veselé paničky windsdorské,
Zkrocení
zlé ženy, Kupec benátský, Jak se vám líbí aj.
-tragédie: Romeo a Julie, Hamlet, Othello, Mackbeth, Král Lear
·
Znaky jeho tvorby: komedie - spletitý,složitý děj
- situační komika, záměna osob
- vítězství spravedlnosti, dobra a lásky
- cílevědomost, rozhodnost a půvab postav (zvláště žen)
tragédie - nedodržena jednota
místa, děje a času
- obraz
pozemského života
-
příčina tragedií je lidská vášeň nebo náhoda
- jazyk
veršovaný se střídá s prózou
Romeo & Julie-Rozbor
(1595)
·
Lit. Druh-
Próza
·
Lit. Žánr-
Drama
·
Lit. Forma-
Tragédie
Struktura díla:
a)Tématika: Celkové téma – nenávist rodu Monteků
a Kapuletů
Hlavní téma – příběh nešťastné lásky
dvou mladých
Vedl. téma – tajná
svatba, smrt Tybalta, uzavření míru mezi rody
a)1 Vnitřní výstavba děje
- Zápletka- Romeo se zamilovává do Julie a
poznávají se, Julie si má brát někoho jiného
- Vyvrcholení děje- Julie je pohřbena, i když
není mrtvá a Romeo si pro ni má přijet
- Zvrat- Romeo se zabíjí, protože si myslí, že je
Julie mrtvá a Julie se tedy také zabije.
-
Závěr- katastrofa- smrt obou milenců, smír- usmíření obou rodů
b)Hlavní postavy:
Julie Kapuletová- Julie je mladá a krásná dívka, která už ve
čtrnácti letech potkala svoji životní lásku a je ochotná za ni bojovat s celým světem.
Je velmi citlivá a poctivá, má dobré srdce, ale umí být velmi tvrdohlavá. V
díle se projevuje také jako velmi statečná, když se postaví své rodině, aby si
vybojovala štěstí s milovaným mužem.
Romeo Montek-Romeo je urostlý a pohledný mladík, který je velmi štědrý a
laskavý ke svým přátelům. Má spravedlivého ducha a pro spravedlnost by obětoval
i život.
Paris
– muž,
kterého si měla Julie vzít podle přání jejích rodičů
Tybalt - synovec hraběnky Kapuletové, výbušný a lehkomyslný mladík
Mercuzio - Romeův přítel,
chápavý a průbojný
Benvolio – Montékův synovec a
přítel Romea
otec Vavřinec – moudrý muž, který
chtěl zachránit lásku dvou mladých lidí
Montékové x Kapuletové
– dva znepřátelené rody, jsou zaujatí vzájemných nepřátelstvím a brání lásce
Romea a Julie
Juliina
chůva, lékárník, hudebníci, …
Děj:
Mezi rody Kapuletů a Monteků
panuje neustálé napětí a rozepře. Montekův syn Romeo se zamiluje do krásné Julie, která je
však dcera z nepřátelského rodu.
Romeo jde ke Kapuletům
na maškarní ples a tančí s Julií. Té se mladík také zalíbí a chtěla by si
ho vzít. Hned druhý den je potají oddá františkánský kněz Vavřinec,
který se domnívá, že tato svatba by mohla oba rody usmířit. Juliin horkokrevný
bratranec Tybalt však zabije v neuváženém
souboji vévodova příbuzného Markucia. Romeo musí
pomstít svého přítele a vyzívá Tybalta na souboj. Tybalt je poražen a umírá. Romeo je zatčen a odsouzen. Musí
opustit město Veronu.
Julie si má vzít mladého šlechtice Parise, kterého
samozřejmě odmítá. Bezradná Julie prosí o pomoc Vavřince. Ten jí dává uspávadlo
a posílá posla se vzkazem k Romeovi. Julie ve svém pokoji vypije lék a
všichni si myslí, že je mrtvá. Za smutečního obřadu je pohřbena ve velké
rodinné hrobce. Romeo si také myslí, že je Julie mrtvá, kupuje si u lékárníka
jed a jde za svou milovanou do hrobky. Posel přišel pozdě, Romea už nezastihl,
proto se vrátil ke knězi Vavřinci. Ten
s neblahým pocitem pospíchá do hrobky.
Romeo se střetne v hrobce s Parisem,
který ho chce zabít. Romeo ho ale přemůže, lehne si vedle Julie a otráví se.
Julie se probudila a hledá Romea. V tom přijde do hrobky Vavřinec a přemlouvá Julii,aby se
nezabíjela. Ona si však Vavřince nevšímá, vytáhne dýku a probodne se. Do hrobky
přichází Montek, Kapulet a
vévoda a dostává se jim hrozného pohledu. Vavřinec
jim vše vypravuje. Sebeobětování mladých milenců vedlo překonání rodové
nenávisti.
Prostředí(
doba)- Itálie-Verona, 16. století
c)Kompozice: - kompozice díla je
chronologická, člení se na prolog a pět dějství
- celý příběh
je psán Shakespearovým oblíbeným jazykovým stylem –
pětistopým jambickým veršem
tzv. blankvers
- jambická stopa je v českých
písemných dílech velmi vzácná, přesto ji ale
využil
například Karel Hynek Mácha v díle Máj
c)1 Řeč postav: Přímá;
věty
jednoduché i souvětí, často věty zvolací a tázací, jednočlenné a dvojčlenné d)Jazyk: základní – spisovný
Styl:Vyprávěcí
Tropy: - paradox
- jediná moje láska musí být jediná moje nenávist; můj milovaný je můj
nepřítel; teď mrtvý mrtvého odevzdá smrti
- personifikace - hanba se krčí; slunko
vyhlédlo
-
epiteton - nezměrná bolest; černý
ortel; cypřišový háj
- řečnická otázka -Romeo, Romeo, ach proč jsi
Romeo?
- přirovnání - mlčel bys jako ryba a
nežvanil jako pitomec; jsi jak zpovykaná fiflena
- gradace - když mi přikážete, vydám se lupičům, nechám se zavřít i
k jedovatým
hadům,
k medvědům, před nocí ukryju se do kostnice ke chřestícím hnátům
mrtvol
s cáry
masa, k smrdutým žlutým lebkám bez čelistí; děsivý, zoufalý, prokletý
den;
ta hrůza,
hrůza, trojnásobná hrůza
- oxymóron -obtížná lehkost; vážná nerozvážnost;
studený žár; jasný dým; nemocné
zdraví; živá mrtvola
-
metafora
- okenice očí (víčka), služebnictvo pod zemí (červi)
- eufemismus
- z těch rtů už život dávno vyprchal
- apostrofa - Bože můj!
- hyperbola - s tisíckrát větší radostí;
spad mi kámen ze srdce
-archaismy- ,,zašveholil“
Figury: -
anafora - smrt mi ji vzala, smrt mi
bere řeč
-epifora (opakování na konci veršů)- ,,
Však Romeo, Romeo nikoli:je vyhnán.
Co mouchy, Romeo nemůže.
Jsou svobodné a Romeo je vyhnán.“
-apostrofa (obracení k neživé věci)- ,,Pojď
Romeo, ty duše přestrašená.“
e)Inspirace: Inspirací
k tomuto dílu mu patrně byly básně
Artura Brookea (anglický spisovatel)-italská
středověká pověst
f)Vlastní hodnocení: Lidé by si měli uvědomit, že na světě není jen
bohatství a moc, ale především láska. Měli bychom si jí vážit a bojovat za ni.
Kniha se navíc čte velmi dobře, protože je v určitých částech rýmovaná a
dobře srozumitelná. Ale i přesto mě to trochu zklamalo. Měla jsem nejspíš větší
očekávání, celý děj se odehrál moc rychle.
g)Filmové zpracování: : Existuje mnoho filmových verzí,
nejznámější z roku
h)Citát-"Ach Romeo, pročpak
jsi Romeo? Proč jsi Montek? Zapři otce, zřekni se jména... Nechceš? Tak mi tedy přísahej lásku a já nebudu již
Kapuletová."
Mám na to odpovědět? Řekl si
Romeo, ale neodpověděl. Poslouchal, poslouchal a Julie mluvila dál: "Vždyť
jenom to tvé jméno je můj nepřítel. Ty vůbec nejsi Montek,
tys jen ty, ty sám. Co je to Montek? Ani ruka, ani
noha, ani rameno, ani obličej, nic pranic, co patří k člověku. Proč nemáš jiné
jméno? Co je po jméně! To, čemu říkají růže, vonělo by právě tak, i kdyby tomu
říkali jinak. A tak Romeo, i kdyby se nejmenoval Romeo, byl by stejně
drahocenný a dokonalý.
Romeo, svlec to jméno a za ně si vezmi mne!"
Tu se Romeo vymrštil jako střela.
"Beru tě za slovo!"
zvolal. "Nazvi mne svou láskou a budu znova pokřtěn. A už nikdy nechci být
Romeo!"
Autor/na
Xweb.8u.cz přidal(a):
Adelína
Děkujeme